František Peřina

*8.1.1911 Morkůvky – † 6.5.2006 Praha

Československý bojový pilot, generálporučík, letecké eso druhé světové války přezdívaný Generál nebe. Proslavil se v bojích proti německé Luftvafe ve Francii a v Anglii, po únoru 1948 politický emigrant.  Do vlasti se vrátil v roce 1993 a prezident V. Havel mu propůjčil Řád bílého lva za vynikající bojovou činnost. V rodné obci je vybudováno Muzeum generálporučíka Františka Peřiny.

Generál František Peřina, opravdové stíhací eso mezi piloty z 2. světové války, se narodil 8. dubna roku 1911 v Morkůvkách u Břeclavi. Díky svému nadání a píli se brzy zařadil mezi nejlepší stíhače tehdejšího Československa. Stal se legendárním pilotem druhé světové války přezdívaným Generál nebe. Svou leteckou kariéru zahájil v Prostějově, kde v roce 1929 nastoupil do pilotní školy a později absolvoval dvouletou Školu pro odborný dorost letectva Vojenského leteckého učiliště. František Peřina nejen skvěle reprezentoval svou vlast na předválečném mezinárodním olympijském leteckém mítinku ve Švýcarsku v Curychu v roce 1937, ale vyhrál i řadu dalších závodů v akrobacii či ve střelbě. Brzy o něj projevila zájem armáda, do které vstoupil. Vysněná kariéra špičkového letce se začala naplňovat. Podobně jako mnoho dalších československých letců po okupaci Čech a Moravy odešel přes Polsko do Francie. Těsně před útěkem do zahraničí se ještě oženil. Přes Polsko se dostal do Francie. Ve francouzské letce dostal z bezpečnostních důvodů v případě zajetí přezdívku Rinope. Hned od počátku bojů s Luftwaffe, ve kterých Peřina zaznamenal své největší úspěchy, byly ve francouzském tisku publikovány desítky článků, které mluvily o hrdinovi jménem Rinope. Dosáhl obrovské popularity. František Peřina se ve Francii účastnil celé řady leteckých bojů, německé letectvo připravil celkem o devatenáct strojů. Poté se jednotka přesunula přes Alžír do Anglie, kde byla z francouzských letců, kteří se sem dostali přes Alžír, vytvořena 312. čs. stíhací squadrona, ke které byl přidělen také František Peřina. V Liverpoolu působili letci jako doprovody lodních konvojů a pak bombardérů nad francouzské a německé území. V době, kdy proběhla invaze do Francie, pracoval František Peřina jako styčný důstojník na velitelství stíhacího letectva, odkud byly řízeny bojové akce. Vrátil se do Československa, již v dubnu roku 1949 emigroval do Německa a dále do Anglie, kde se vrátil do služeb RAF. Poté byli dopraveni do Anglie. V padesátých letech se pak přestěhoval do Kanady a USA. V roce 1990 byl rehabilitován v Anglii, o rok později proběhla rehabilitace v Československu. Do České republiky se vrátil až v roce 1993. Ve vlasti se mu následně konečně dostalo plného uznání – prezident Václav Havel mu propůjčil státní vyznamenání – Řád bílého lva za vynikající bojovou činnost, prezident Václav Klaus mu při příležitosti jeho 95. narozenin v dubnu 2006 udělil čestnou plaketu. Kromě toho získal pan Peřina řadu dalších domácích i zahraničních ocenění, například nejvyšší francouzské vyznamenání – Řád čestné legie. Dvacátého prvního dubna 2006 byl převezen k hospitalizaci do pražské Ústřední vojenské nemocnice, kde 6. května 2006 zemřel. Jeho manželka Anna Peřinová-Klimešová, během války vězněná nacisty, zemřela jen o pár týdnů dříve.