Vinohrady a sklepy
Vinohrady jsou nedílnou součástí krajiny našeho regionu. Patrně první písemná zmínka o vinařství na tomto území je z roku 1240, kdy daroval brněnský měšťan vinici v Hustopečích herburgskému klášteru v Brně. Další zmínka obdobného data a zaměření je z r. 1252 – tehdy Boček z Obřan obdaroval žďárský klášter třetinou výnosů z vinic z Pouzdřan, Zaječí a Pavlovic.
Už ve středověku tak náš region proslul svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. st., a spolu se Znojmem a Mikulovem platily Hustopeče za nejvýznamnější vinařská centra jižní Moravy. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že horenský soud, proti jehož rozhodnutí neexistovalo odvolání, působil právě v Hustopečích.
V té době patřilo vinařství na celém Hustopečsku k nejvýnosnějším hospodářským oborům – pro dobrou kvalitu zakupovali vinohrady i přespolní, zejména brněnští měšťané a kláštery. Třicetiletá válka ale znamenala pro zdejší vinice tragédii − místy klesly výměry vinohradů na pouhou desetinu výměr předešlých. Původní stav byl obnoven až v polovině 18. st.
Na počátku 20. století vinařství upadá v důsledku nových plísňových onemocnění a přemnožení škůdců, což zničilo téměř všechny vinohrady. Po 1. a 2. sv. válce dochází k obnově výsadby vinic a regionální vinařství tak nabývá opět na významu.
Historii vinařství dokládají v obcích mimo jiné i prastaré dlouhé a hluboké vinné sklepy (roztroušené po vesnicích nebo tvořící celistvé lokality), staré lisovny, dřevěné lisy a sudy s letopočty, nápisy i ručními ozdobami. Motivy hroznů, vinných keřů či vinařských nástrojů nechybí ani na obecních/městských pečetích a znacích.
Dnes patří náš region do Vinařské oblasti Morava, která vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým vinařským zákonem. Většina obcí spadá do podoblasti Velkopavlovické, některé náležejí do podoblasti Mikulovské.
SKLEPNÍ ULIČKY BOŘETICE
První připomínky o vinařství v obci pocházejí z roku 1355. Vinařství silně ovlivnili habáni, kteří v obci pobývali v letech 1545–1605. Názvy vinařských tratí se nám dochovaly ze středověku a vždy byly české: Dolní a Vrchní Kraví hora, Kácary, Olbramy, Hora Dlouhý, Hora Bočky a Novosády.
Vinařskou dominantou obce Bořetice je malebná vesnička vinných sklípků pod Kraví horou. Čítá něco kolem 260 sklepů. Sklepy jsou uspořádány ve dvou hlavních „ulicích“ (Horní a Dolní Frejd), které leží nad sebou.
Dne 12. listopadu 2000 si zdejší vinaři založili recesistickou „Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora“ s vlastní vládou a prezidentem, která organizuje vinařské, kulturní a recesistické akce. Tato „republika vinařů“ má své sídlo samozřejmě ve vinném sklepě (ev. č. 199). V roce 2003 byla postavena na kravihorském Vinckově náměstí kaplička zasvěcená patronu vinařů sv. Urbanovi, který nyní drží nad místními vinaři ochrannou ruku, další zajímavostí je pomník Kvasinky vinné. O této republice se vše dozvíte díky výstavě ve sklepě č. 199 „Svobodná republika Kravihorských vinařů“.
SKLEPNÍ ULIČKY HUSTOPEČE
Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy a zdejší vinařství bylo úzce propojeno s Brnem, jehož měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů.
V současnosti slouží hustopečským vinařům ke zpracování a skladování vína převážně kolonie sklepů ve dvou lokalitách města: v ulici Na Hradbách a pod Křížovým kopcem. V ulici Na Hradbách stojí za povšimnutí kruhová bašta – pozůstatek původního opevnění města, pekařský erb a nedaleký dřevěný vinný lis.
Už z počátku 15. století je doložena lisovna bednářského cechu. Město mělo svůj vlastní a pověstný horenský soud, proti jehož rozhodnutí nebylo odvolání. Stál na místě dnešní spořitelny, na jejíž fasádě lze dodnes vidět původní kamenný erb. V čele horenského soudu stál perkmistr, který byl pověřen dozorem nad horami, určoval zahájení prací ve vinohradech, vybíral panský desátek a zarážel horu. Jediný doložený výkon hrdelního trestu podle horenského práva u nás, a to za pouhou krádež hroznů, se uskutečnil roku 1610 právě v Hustopečích.
V místním muzeu je expozice vinařství a na nádvoří muzea pak památník kvasinky vinné.
SKLEPNÍ ULIČKY KOBYLÍ
Řady vinných sklepů jsou tradičním architektonickým prvkem v Kobylí. Najdete v nich několik zbývajících původních dřevěných lisů. Až budete procházet obcí, povšimněte si i starodávných sklepů, z nichž některé patří k památkově chráněným objektům. Lisovny č. 444 a 530 jsou z doby kolem roku 1800, v ulici Baráky najdete Křižákův sklep, v ulici Augusty Šebestové pak Svobodův sklep. Architektonicky původní je Pekaříkův sklep V Kútku.
Další sklepní uličkou je tzv. Suchořádská zmola. V dolní části areálu se nachází starý dřevěný lis, dar obci od místního občana Ludvíka Vrbase. Jiný vinný lis z Kobylí s letopočtem 1830 je k vidění v Regionálním muzeu v Mikulově.
SKLEPNÍ ULIČKY VELKÉ PAVLOVICE
Ve Velkých Pavlovicích bylo vyšlechtěno několik nových odrůd révy vinné – nejznámější je odrůda André.
Dobu vzniku sklepů ve Velkých Pavlovicích potvrzuje Purkrechtní registra z roku 1594, která zmiňují „preshause“, tzn. lisovny. Víno se uchovávalo také pod obecní sýpkou z roku 1780, mimořádně cennou barokní stavbou.
Od 19. století vznikaly soukromé sklepy v domkářské části obce pod Starou horou v ulicích V chalupách, V Údolí, Na táboře, Trávníky, Zelnice. Památkou lidové architektury je lisovna číslo 154 na ulici V Údolí a lisovna číslo 115 na ulici Ořechová. Jedná se o patrovou stavbu z kamene a cihelného zdiva z 20. let 19. století.
Západně od náměstí, v místní části Zelnice, je asi 25 sklepů po jedné straně cesty. Jde vesměs o patrové lisovny, často necitlivě upravené a opatřené břízolitovou fasádou.
Novým turistickým cílem se stala sklepní ulička pod Starou horou, kterou tvoří moderní pestrobarevné domky, které jsou vybaveny archívními sklepy. Architektura nových sklepů se nazývá „la gaudiwasser“- tedy opilé sklepy.
SKLEPNÍ ULIČKY VRBICE
Dvě lokality vrbických sklepů byly budovány s odstupem několika století a svým vzhledem i charakterem se značně liší. Starší kolonie Na sklepech, která tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, vznikla v druhé polovině 17. století a dnes je součástí vesnické zástavby. Většinou jde o kamenná patrová stavení se zapuštěnými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Rovné stropy lisoven jsou obvykle trámové, ke sklepu vykrouženému v hlíně vede svažitá spojovací chodba. Podle legendy byly stavby propojeny podzemními chodbami s čejkovickou tvrzí a v dobách loupeživých nájezdů sloužily jako úkryt místním obyvatelům.
Známější lokalitou jsou vinné sklepy Stráž. První chodby se zde začaly budovat na přelomu 18. a 19. století, lisovny s kamenným průčelím byly k podzemním chodbám přistaveny v polovině minulého století. Presúz – vstupní část sklepa – je vybudován z vytěženého kamene a má kamennou štítovou stěnu, mnohdy řešenou ze dvou druhů kamene nebo v kombinaci s cihlou. Místní zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku.
